Sevanavank, Černý klášter na jezeře Sevan, Arménie

V severozápadní části jezera Sevan, na úzkém skalnatém poloostrově, stojí po staletí jeden z nejvýznamnějších příkladů středověké arménské architektury klášter Sevanavank.

V dávných dobách byl poloostrov samostatným ostrovem. Mniši tam poprvé přišli na konci 8. století a postavili malou kapli a několik cel. Později byla postavena obranná zeď, brána, tři kostely, cely a další stavby.

Mezi pozůstatky kláštera patří pouze dva chrámy – Surb Arakelots a Surb Astvatsatsin, stojící mezi četnými khachkary. Církevní budovy byly postaveny z černého tufu, který dal klášteru jméno Sevanavank – "Černý klášter". Kostely jsou stavby ve tvaru kříže.

Uvnitř hlavního zbývajícího kostela je zajímavý khachkar. Nejen, že je tento khachkar jedním z mála, na kterém je vyobrazen Ježíš Kristus, ale řezba je složitá a detailní. Obraz Krista má výrazně mongolské rysy, protože kopíruje styl, který byl běžný ve 12. – 13. století. V té době přicházely do Arménie mongolské armády, ale nedotkly by se kostelů, kdyby viděli, že obrazy svatých postav vypadají jako Mongolové. Zbytek návrhů vypráví příběhy z Bible.

Na konci 9. století byl klášter místem bitvy mezi arménským králem Ašotem a arabskými vojsky, která chtěla tato území dobýt. Ashot a jeho velmi malý oddíl, s pomocí skupiny mnichů, hrdinně bránili klášter několik měsíců a nedovolili nepřátelům dosáhnout ostrova. Ashot poté bojoval s Araby v otevřené bitvě a porazil je. Na ostrov s Černým klášterem opakovaně útočili další vetřelci: Tamerlánovy hordy, Peršané a další. Mniši nájezdy ubránili a klášter žil dál. V 16. a 17. století však Sevanavank své hradby ztratil. Klášter zanikl v roce 1930, kdy ostrov opustil poslední mnich.